Popis
Kostel svatého Petra je barokní kostel bosých karmelitánů ve Via Untoria, v zachované části středověkého centra Savony, nedaleko staré brány Porta Bellaria: venku rozvlněné průčelí se štuky, uvnitř loď samá freska a zlacení.
Uvnitř je jediná loď o rozměrech 30 na 16 metrů se čtyřmi bočními oltáři a dřevěnými chórovými lavicemi v apsidě. Klenby a stěny vymalovali a pozlatili Paolo Gerolamo Brusco, Domenico Buscaglia a Pietro Delucchi.
Nahoře namaloval Savoňan Lazzaro De Maestri kázání svatého Petra v konše apsidy a Předání klíčů nad presbytářem. V apsidě je Panna Maria Karmelská, kterou v 17. století namaloval Janovan Domenico Piola.
V bočních kaplích vyniká Extáze svaté Terezie z Ávily od Janovana Domenica Parodiho a dvě plátna Savoňana Agostina Rattiho; skica ke Svaté rodině v kapli svaté Anny je v městské obrazárně Pinacoteca Civica. Na varhany bratří Agatiů z roku 1857 se hraje i na koncertech.
Něco tu chybí, co obvykle bývá: kupole nad oltářem. Nebyla to volba architektů, ale rozkaz janovských vojáků, kteří chtěli mít z nedaleké pevnosti Priamar na město nerušený výhled.
Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii Karmelské, vedle kláštera karmelitánů, a dokončen byl v roce 1677 díky odkazu 15 000 římských scudi od monsignora Francesca Raimonda.
Jméno svatého Petra přišlo v roce 1802, když byla zbořena stará stejnojmenná farnost u přístavu, která v letech 1543 až 1556 sloužila jako katedrála po zničení té na Priamaru. Její zbytky jsou dodnes vidět na konci Via Pia, na křižovatce s Via Sansoni.
V presbytáři čeká nečekaný detail: mramorový oltář z roku 1989 podle návrhu janovského architekta Giovanniho Grossi-Bianchiho stojí na sloupech z plexiskla.
Uvnitř je jediná loď o rozměrech 30 na 16 metrů se čtyřmi bočními oltáři a dřevěnými chórovými lavicemi v apsidě. Klenby a stěny vymalovali a pozlatili Paolo Gerolamo Brusco, Domenico Buscaglia a Pietro Delucchi.
Nahoře namaloval Savoňan Lazzaro De Maestri kázání svatého Petra v konše apsidy a Předání klíčů nad presbytářem. V apsidě je Panna Maria Karmelská, kterou v 17. století namaloval Janovan Domenico Piola.
V bočních kaplích vyniká Extáze svaté Terezie z Ávily od Janovana Domenica Parodiho a dvě plátna Savoňana Agostina Rattiho; skica ke Svaté rodině v kapli svaté Anny je v městské obrazárně Pinacoteca Civica. Na varhany bratří Agatiů z roku 1857 se hraje i na koncertech.
Něco tu chybí, co obvykle bývá: kupole nad oltářem. Nebyla to volba architektů, ale rozkaz janovských vojáků, kteří chtěli mít z nedaleké pevnosti Priamar na město nerušený výhled.
Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii Karmelské, vedle kláštera karmelitánů, a dokončen byl v roce 1677 díky odkazu 15 000 římských scudi od monsignora Francesca Raimonda.
Jméno svatého Petra přišlo v roce 1802, když byla zbořena stará stejnojmenná farnost u přístavu, která v letech 1543 až 1556 sloužila jako katedrála po zničení té na Priamaru. Její zbytky jsou dodnes vidět na konci Via Pia, na křižovatce s Via Sansoni.
V presbytáři čeká nečekaný detail: mramorový oltář z roku 1989 podle návrhu janovského architekta Giovanniho Grossi-Bianchiho stojí na sloupech z plexiskla.